Americké hypotéky na českém bankovním trhu

Americké hypotéky na českém bankovním trhu

Poskytnuté úvěry tvoří největší část aktivních obchodů v rozvaze (bilanci) obchodní banky. Lze je definovat jako časově omezenou půjčku peněz poskytnutou za úplatu k libovolnému nebo smluvně určenému použití. Úvěry lze dělit do několika skupin podle různých kritérií, např. dle subjektu, který si půjčuje a který úvěr poskytuje, dle zajištění na zajištěnénezajištěné úvěry, dle doby splatnosti na krátkodobé (do 1 roku), střednědobé (1 – 5 let) a dlouhodobé (doba splatnosti 5 – 20 (30) let), dle měny, ve které je úvěr poskytnut, a dále na účelovéneúčelové, kam se řadí i tzv. americké hypotéky.

Stavební spořitelny

Významnou událostí, která ovlivnila financování bydlení a rozvoj trhu s nemovitostmi, bylo zavedení instituce stavebních spořitelen, které začaly vznikat od druhé poloviny roku 1993. Stavební spořitelny byly určeny na podporu bytové výstavby, staly se specializovaným bankovním ústavem se státním příspěvkem.  Jednoduché nastavení produktu, výhodné finanční zhodnocení a stabilní úrok 6 % byly důvody, proč se úvěry ze stavebního spoření staly v letech 1995 až 2000 tak atraktivními, přestože k financování nového bydlení byl tento druh úvěru pro mnoho klientů nedostačující.

Hypoteční úvěry

V roce 1995 bylo na základě zákona č. 84/1995 Sb. zavedeno hypoteční bankovnictví jako podpora pro uspokojení bytových potřeb (zejména výstavbou) a pro rozvoj dlouhodobého investování do hypotečních zástavních listů.  Do roku 1997 získala většina významných bank od České národní banky povolení k zahájení hypotečního úvěrování, banky se zaměřily na formulování své hypoteční strategie a začaly tak vznikat nové produkty. Finanční a hospodářská krize v roce 1997 přibrzdila slibný vývoj hypotečního bankovnictví, až v roce 1999 bylo množství poskytnutých hypoték občanům větší než ve startovacím roce 1995.

Hypoteční úvěry i přes různé programy bank, které se snažily zatraktivnit své úvěrové produkty, nebyly zpočátku pro mnohé klienty výhodné. Úrokové sazby převyšovaly 15 % p.a., trh s nemovitostmi byl nevyzrálý, nehledě na obavu obyvatelstva z dalších finančních krizí. Zlepšení nepřinesla ani nová strategie Českomoravské hypoteční banky, ani státní finanční podpora v podobě úrokové dotace u hypotečních úvěrů na nové bytové jednotky a v podobě odečtu úrokových nákladů od základu daně.

Rok 2000 však přinesl zásadní obrat ve vývoji hypotečních úvěrů. Makroekonomika České republiky se stabilizovala a následně došlo k ekonomickému růstu. Vzrostl příjem domácností doprovázený poklesem úrokových sazeb, stabilizovala se cena nemovitostí, na trh vstoupila nová konkurence, banky představily své nové strategie a nabídly nové produkty – např. předčasné splacení hypotéky nebo její pojištění.

V dalších letech se projevila velká poptávka po nových bytech, přestože v roce 2007 stouply ceny bytů v porovnání s předchozím rokem až o 7 %, příznivá makroekonomická situace, stabilita úrokových sazeb České národní banky, díky které banky pokračovaly se strategiemi nízkých úroků, silný hospodářský růst, který se zasloužil o snížení nezaměstnanosti a zvýšení příjmů domácností, to vše vedlo k ohromnému rozvoji hypotečního úvěrování.

Ekonomická krize

Rok 2009 a 2010 přináší ekonomickou nejistotu pramenící z hypoteční krize v USA, Německu, Velké Británii a dalších evropských státech. Je téměř pozastavena nová výstavba a velké developerské projekty. V lednu 2011 vychází v platnost zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelských úvěrech, který omezil poskytování některých typů hypotečních úvěrů. Přesto se poptávka po hypotečních úvěrech stále zvyšuje, rekordním rokem byl rok 2013, kdy bylo sjednáno největší množství nových hypoték od roku 1995. Důvodem byly velmi nízké úrokové sazby a různé akce a bonusy. Rok 2014 pokračuje ve stejném tempu jako rok předešlý, i přes mírnou stagnaci, která byla zapříčiněná novým občanským zákoníkem.

Právní úprava hypotečních úvěrů

Hypoteční úvěry jsou definovány v zákoně o dluhopisech č. 190/2004 Sb. v paragrafu 28 odstavci 3: „Hypoteční úvěr je úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovité věci, když pohledávka z úvěru nepřevyšuje dvojnásobek zástavní hodnoty zastavené nemovité věci. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva.“ V paragrafu 28 odstavci 4 je dále určeno, že „nemovitá věc podle odstavce 3 se musí nacházet na území členského státu.“

Hypoteční úvěry na bydlení jako takové nejsou regulovány v žádném zákoně a nejsou určeny ani samostatnou kapitolou v zákoně o bankách. Tato skutečnost se pravděpodobně nevyskytuje v žádné jiné zemi. Hypoteční úvěry, spotřebitelské úvěry a vydávání hypotečních zástavních listů je upraveno v pěti různých zákonech.  Definici hypotečního úvěru lze nalézt v zákoně č. 190/2004, o dluhopisech, kde je v § 28, odstavci 3 uvedeno, že hypoteční úvěr je úvěr zajištěný zástavním právem k nemovité věci. Tento zákon nahradil zákon č. 530/1990 Sb. a přinesl do hypotečního bankovnictví velké změny.

Úvěry na bydlení jsou dále upraveny Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení. Směrnice obsahuje právní regulaci hypotečních úvěrů s některými dodatečnými pravidly, které se týkají například hypoték v cizí měně.

Americké hypotéky se na českém trhu objevují od 1. 5. 2004, kdy vyšel zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, který rozšiřuje definici hypotečního úvěru o neúčelové úvěry, tzv. americké hypotéky, kdy banky nezjišťují účelovost použití poskytnutých finančních prostředků. Americká hypotéka je v podstatě bezúčelový spotřebitelský úvěr zajištěný nemovitostí, proto se ho týká mimo zákona č. 190/2004 Sb., také zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. (Od 1.12.2016 zákon č. 257/2016 Sb.)

Výše hypotečního úvěru

Dle zákona č. 190/2004 je možné poskytnout tento bezúčelový hypoteční úvěr do výše 70% hodnoty zastavované nemovitosti (tzv. americká hypotéka). Poskytnutí úvěru nad tuto procentuální hodnotu (70 – 95 % zástavní hodnoty nemovitosti) je možné u klasického hypotečního úvěru (např. na koupi či stavbu nemovitosti).

Hodnota zastavované nemovitosti se dle zákona určuje cenou obvyklou, která mnohdy není totožná s cenou, za kterou je nemovitost pořízena.  Ve většině případů je cena obvyklá nižší než cena pořizovací, to nastává zejména při výstavbě bytů nebo rodinných domů. Nejvíce je tato situace vidět při výstavbě domu v místě, které je špatně dostupné, kde je velká nezaměstnanost či na místě s ekologickými problémy.

Minimální výše hypotečního úvěru, kterou je banka ochotna poskytnout, závisí na podmínkách každé banky a typu hypotečního úvěru. Minimální výše při žádosti o americkou hypotéku bývá zpravidla nižší, pohybuje se okolo 200 000 Kč.

„U naší společnosti lze u nebankovní americké hypotéky žádat o částku již od 100 000 Kč).“

Maximální výše hypotečního úvěru je určena schopností žadatele splácet, a především cenou nemovitosti, která slouží jako zástava.

Splatnost hypotečního úvěru

Splatnost hypotečních úvěrů se pohybuje od 5ti do 30ti let. Minimální doba 5ti let je určena z toho důvodu, že hypoteční zástavní listy mají obvykle pětiletou splatnost. Maximální doba splatnosti hypotečních úvěrů pro fyzické osoby není omezena, ale zpravidla se v nabídkách bank nevyskytuje doba delší než 30 let.

„Výše uvedené platí opět hlavně u bank. Tato „minimální“ doba splatnosti může být pro mnohé klienty nevýhodou! U naší společnosti umíme nastavit dobu splatnosti dle přání, např. i jen 24 měsíců. Ovšem, i v takovém případě, bude-li mít klient zájem (a samozřejmě finanční možnost) splatit úvěr dříve, může tak učinit naprosto kdykoli, třeba i za měsíc!“

Doba splatnosti není žádným zákonem nařízena či omezena, proto konečná doba závisí pouze na dohodě žadatele s bankou. Po celou dobu splácení by žadatel měl být v produktivním věku (18 – 64 let) , ale banky dnes akceptují i věk 70. Při nedodržení této podmínky je možno přijmout mladšího spolužadatele. Čím delší je doba splatnosti, tím menší je měsíční splátka úvěru.

Splácení hypotečního úvěru

Splácení úvěru může probíhat třemi způsoby – progresivně, degresivně nebo anuitně. Pouze některé banky nabízí možnost vybrat si způsob splácení, zpravidla je určen jeden způsob – anuitní. Při tomto způsobu dlužník splácí po celou dobu fixace stejnou měsíční splátku, mění se pouze poměr splácení úroků a jistiny. Nejdříve připadá vyšší část splátky na úhradu úroků a pouze malá část na splácení jistiny, časem se snižuje podíl na placení úroků a zrychluje se splacení jistiny. Den splatnosti jednotlivých splátek je stanoven v úvěrové smlouvě.

Doba fixace je časové období, během kterého se nemění úroková sazba. Fixní doba se může pohybovat od 1 roku až do 5ti let, výjimečně může být i 10, 15 a 20 let. Pouze v termínu, kdy dochází ke změně úrokové sazby, může dlužník předčasně splatit část nebo i celý úvěr bez jakékoliv sankce. Pokud by dlužník chtěl splatit úvěr mimo tento termín, banky si stanovují vysoké sankce za předčasné splacení. Toto však neplatí u amerických hypoték, které spadají pod spotřebitelské úvěry a mohou tak být kdykoliv splaceny celé za poplatek pouze 1% z doplácené částky. Část úvěru (formou mimořádných splátek) by měla být ze strany banky bez jakékoliv sankce.

Čerpání hypotečního úvěru

Způsoby čerpání hypotečního úvěru jsou dva – jednorázové a postupné. Jednorázové čerpání se využívá v případě koupi nemovitosti, refinancování úvěru nebo při vypořádání vlastnictví, postupné např. při rekonstrukci nebo výstavbě. V těchto případech banky požadují potvrzení o dokončení jednotlivých fází výstavby, faktury za provedené stavební práce atd.

Pro čerpání úvěru je nutné splnit několik podmínek, které jsou vždy uvedeny v úvěrové smlouvě. Do těchto podmínek se zpravidla řadí povinnost pojištění kupované nemovitosti, předložení kupní smlouvy, zaplacení poplatku za zpracování úvěru a především zřízení zástavního práva k nemovitosti, což znamená jeho zapsání do katastru nemovitostí. Povinnosti žadatele se samozřejmě liší podle konkrétního hypotečního úvěru, záleží na účelu financování, způsobu čerpání a podmínkách banky.

Banky dříve požadovaly předložení výpisu z katastru nemovitostí (list vlastnictví), kde bylo již zapsáno zástavní právo banky. Protože však v některých lokalitách trvalo zaevidování tohoto práva i několik měsíců a protahovalo se tak čerpání hypotéky od podepsání úvěrové smlouvy, postačí některým bankám předložení návrhu na vklad zástavního práva, kdy se banka spokojí s potvrzením katastrálního úřadu, že se na zadávání zástavního práva pracuje. Tento proces je nazýván jako „čerpání na vklad“ a v některých bankách může být i zpoplatněn.

Druhou nezbytnou podmínkou pro čerpání je pojištění zastavované nemovitosti proti živelným škodám. V pojistné smlouvě musí být uvedeno, že banka bude první, komu bude na základě tzv. vinkulace plněno pojistné plnění v případě pojistné události. Rozsah rizik a minimální výše pojistné části je většinou uvedena v pojistné smlouvě. Záleží na klientovi, jakou pojišťovnu si v tomto případě vybere, banka mu nemůže žádnou přikázat.

Účelovost hypotečního úvěru

Účelové hypotéky jsou poskytovány pouze na prokazatelný účel čerpání, který bezpodmínečně souvisí s bydlením. Může to být koupě nemovitosti nebo stavebního pozemku, výstavba, vypořádání dědictví, vypořádání společného jmění manželů, rekonstrukce, refinancování, konsolidace a refundace.

Při koupi nemovitosti se může jednat nejen o objekt sloužící k trvalému bydlení, ale i o objekt sloužící k rekreaci, který však nesmí sloužit k podnikání, jako např. penziony a hotely. Účelovou hypotéku lze použít i na pořízení družstevního bytu.

Výstavbou se rozumí i různé přestavby, nástavby a dostavby. Při vypořádání dědictví je možno účelovou hypotéku využít v případě, že jeden dědic chce nemovitost užívat a zbylé dědice vyplatit. V případě rozvodu manželů je situace obdobná.

Další možností na co hypotéku použít je větší rekonstrukce nebo modernizace. Jak již bylo zmíněno, banky mají stanovený minimální limit pro poskytnutí hypotečního úvěru, tento limit se vztahuje i na rekonstrukci. Do rekonstrukce může být zahrnuta jak vnější oprava budovy, tak vnitřní modernizace, jako např. rekonstrukce koupelny, rekonstrukce bytového jádra (v případě panelového bytu) či rekonstrukce bytu či domu celého. Při nespokojenosti se stávajícím hypotečním úvěrem je možnost refinancování tohoto úvěru jinou bankou, pokud je nová banka schopna nabídnout lepší podmínky.

„Pokud jste se v průběhu splácení dostali do finančních problémů, díky kterým máte opožděné splátky, čímž došlo k negativnímu zápisu do bankovního registru, pomůžeme vám! Tím spíše, pokud máte na nemovitosti úvěr s nevýhodnými podmínkami. Podmínky pro přeúvěrování nevýhodné zástavy najdete včetně našich výhod na stránce Refinancování.“

Od 1. května 2004, kdy vyšel v platnost zákon č. 190/2004 Sb., již není hypoteční úvěr definován jako úvěr účelový, čímž byl dán prostor na trhu i neúčelovým úvěrům, tzv. americkým hypotékám. Název americká hypotéka se používá proto, že tento typ úvěru se stal velmi populárním především ve Spojených státech amerických.  Americké hypotéky mají oproti účelovým hypotékám nevýhodu v podobě vyšší úrokové sazby, než jaká je nabízena u účelových hypoték, avšak nižší, než u spotřebitelských úvěrů (hotovostních – nezajištěných nemovitostí).

Zajištění hypotečního úvěru

Každý úvěr je třeba zajistit pro případ, že by došlo k situaci, kdy klient nebude ochoten či schopen úvěr splácet. Jako zajištění hypotečních úvěrů účelových i neúčelových slouží zástava nemovitosti na území ČR, která slouží k bydlení či rekreaci (rodinný dům, byt, chata). Pokud se jedná o výstavbu nové nemovitosti, pak ji lze považovat za zajištění pouze v případě, bude-li úvěrem dokončena. Výstavbu nelze považovat za zástavu pro poskytnutí americké hypotéky, takový úvěr může být zajištěn pouze dokončenou a zkolaudovanou nemovitostí. Pro zajištění nemovitostí je potřeba stanovit její cenu. Tu obvykle stanoví sama banka podle své metodiky, většinou na základě znaleckého posudku.

Zástavní právo vzniká vkladem do katastru nemovitostí. Zástavní věřitel neboli banka, musí před vložením zástavního práva prověřit, zda je nemovitost k zastavení vhodná, tzn., zda není již zatížena jiným zástavním právem nebo věcným břemenem, které by bránilo realizaci zástavy (tzv. právní vada).

Banka by měla sledovat vývoj trhu s nemovitostmi a v případě poklesu cen, což by vedlo k poklesu ceny zástavy, požadovat dodatečné zajištění. V případě neplacení hypotečního úvěru je banka oprávněna nemovitost prodat a tím získat zpět své prostředky. Pokud by však cena utržená z prodeje zastavené nemovitosti byla vyšší než zbývající dlužná částka, je banka povinna přebytek vrátit dlužníkovi.

Banky požadují pro poskytnutí úvěru pojištění zastavené nemovitosti, a to formou vinkulace ve prospěch banky. Vinkulace je však sjednána ve prospěch banky pouze do určité částky a jedná se v podstatě o možnost kontroly a rozhodování ze strany banky, kdy v případě nahodilé živelné události (např. požár, povodeň atd.) dojde k většímu znehodnocení zastavené nemovitosti. Po vyplacení pojištění má banka právo kontrolovat, zda dlužník prostředky získané z pojistného plnění použije na uvedení nemovitosti do původního stavu.

Úroková sazba

Úrok je odměna bance za poskytnutí úvěru a sjednává se před uzavřením úvěrové smlouvy. Sazba je ve většině případů individuální a závisí na mnoha faktorech, jako je bonita klienta, doba splatnosti hypotečního úvěru, doba fixace úrokové sazby, aktuální výše úroků na mezibankovním trhu, druh hypotečního úvěru, nebo zda jde o nového či současného klienta s koncem fixace úrokové sazby. Úroková sazba u hypotečních úvěrů může být buď fixní, nebo variabilní. Fixní znamená, že je sazba na určitou dobu neměnná. Variabilní, neboli proměnlivá sazba, se odvíjí od úrokové sazby vázané na referenční sazby trhu, nejčastěji je touto sazbou PRIBOR, kterou vyhlašuje ČNB. K výši PRIBORU se připočítá určitá procentní přirážka, která závisí na výše zmíněných faktorech. Výše variabilní úrokové sazby dále závisí na časovém typu sazby PRIBOR, na kterou je úroková sazba banky navázána. Sazba PRIBOR může být buď denní, roční, nebo nejčastěji měsíční.

Výběr mezi fixní a variabilní úrokovou sazbou závisí na klientovi a není jednoduché určit, která sazba je výhodnější. Obecně se doporučuje zvolit variabilní sazbu při vysokých úrokových sazbách, naopak fixní při nízkých úrokových sazbách.

Prostředí úrokových sazeb se velmi rychle mění, proto je banka ochotna zafixovat úrokovou sazbu pouze na určité období. Po uplynutí doby fixace je klientovi nabídnuta nová úroková sazba (bohužel v naprosté většině případů vyšší). Pokud s ní klient nesouhlasí, má právo celý úvěr zdarma předčasně splatit buď vlastními prostředky, nebo refinancováním úvěru jiným hypotečním úvěrem.

U nás si na fixace nehrajeme! Dle našich letitých zkušeností jsou bez okolků fixace pouze (bohužel legální) způsob, jak co nejvíce vydělat na klientovi! Onen „výhodný“ úrok, na který vás banka naláká, vám garantuje právě pouze po dobu fixace. Čím nižší (lákavější) úroková sazba, tím kratší doba fixace, většinou max. 1 rok! Podpis takové smlouvy je velmi krátkozraké, protože po uplynutí doby fixace vám může banka zvednout úrok dle své libovůle, třeba i na několikanásobek původní „výhodné“ výše! Proč? Protože ví, že většina klientů je odsouzena zůstat u této své banky s nadále podmínkami již nevýhodnými, protože se minimálně jednou zpozdí o nějaký ten den se splátkou. To stačí k zápisu do BRKI. A díky tomuto zápisu vám jiná banka nepůjčí. Tzn. po skončení fixace máte dveře do jiné banky k výhodnějším podmínkám s nižším úrokem zavřené. Toto si banky, které lákají své klienty na podezřele nízký úrok (na pouze 1 – 5 let) velmi dobře uvědomují! Pokud si tedy naťukáte původní i nová čísla do kalkulačky, tak zjistíte, že ona původní výše úrokové sazby zase tak výhodná nebyla, ba naopak! U nás garantujeme úrokovou sazbu na celou dobu splatnosti! Tzn. klidně i na 20 let! A co hlavně – úrokovou sazbu máme stejnou pro všechny klienty bez ohledu na výběr doby splatnosti. Ať si zvolíte délku splácení 1 rok, 5 let nebo třeba 20 let, úrokovou sazbu při delší splatnosti nezvedáme!“

Nižší úrokovou sazbu nabídne banka bonitnějším klientům. Klienta s nižšími nebo nestabilními příjmy a s nízkou hodnotou zástavy banka ohodnotí jako rizikovějšího. Takovému klientovi je nabídnut úrok vyšší. Stejně tak delší doba splatnosti hypotečního úvěru znamená pro banku větší riziko nesplacení, protože se jedná o větší pravděpodobnost změny situace na straně klienta.

Dalším faktorem je doba fixace úrokové sazby, u níž většinou platí, že čím delší fixace je, tím vyšší je úrok. V současné době banky nabízejí možnost fixace na 1 – 5 let, výjimečně i déle.

Druh hypotečního úvěru je další faktor, který ovlivňuje výši úrokové sazby. Banky většinou nabízejí více druhů hypotečních úvěrů, které se od sebe mohou lišit splácením, výší LTV nebo účelem. Platí, že neúčelové hypoteční úvěry z důvodu většího rizika nesplacení mívají i vyšší úrokovou sazbu. V neposlední řadě závisí výše úroku i na tom, zda se jedná o zcela nového klienta, kterému je nabídnuta nižší, a tím pádem i lákavější úroková sazba. Po uplynutí fixace je klientovi zpravidla nabídnuta sazba vyšší.

Pouze některé hypoteční banky nabízejí i jiný typ konstrukce úrokových sazeb. Může se jednat například o pevnou úrokovou sazbu s možností její změny ze strany banky při výraznější změně tržních úrokových sazeb.

Specifika amerických hypoték

I když si nemyslíme, že zrovna ve Svátek práce by se banky přetrhli s vyplácením hypotečních úvěrů, od tohoto dne mohou poskytovat hypotéky neúčelové. Ano, přesně od 1.5.2004 mohou banky poskytovat americké hypotéky. Zákonem č. 190/2004 Sb. byla zákonem zrušena podmínka účelovosti hypotečního úvěru. Pro poskytovatele hypotečních úvěrů je však neúčelový úvěr rizikovější než úvěr účelový, proto jsou banky opatrné a nadále upřednostňují především účelové hypoteční úvěry. Z důvodu vyšší rizikovosti je u amerických hypoték vyšší úrok, vyšší požadavek na bonitu klienta a vyšší požadavek na zajištění.

Americká hypotéka je úvěrem bez doložení účelu zajištěná nemovitostí. Na tuto nemovitost se vážou určité podmínky, např. vlastnictví nemovitosti žadatelem, případně rodiči či dětmi žadatele, a nezatížení nemovitosti žádným dalším zástavním právem.

Banky poskytují neúčelové hypotéky za vyšší úrokové sazby než hypotéky účelové, a to z důvodu větší rizikovosti. Avšak díky kvalitnímu ručení, tedy zástavou nemovitosti, nabízí úrokové sazby podstatně nižší než u spotřebitelských úvěrů bez zajištění.

Výše americké hypotéky je většinou poskytnuta do 70 % zástavní hodnoty nemovitosti, ale vždy to záleží na podmínkách konkrétní banky. Stejně tak banka určuje minimální a maximální výši úvěru. Minimální hranice se pohybuje podobně jako u účelových hypotečních úvěrů, tzn. od 150 000 Kč – 300 000 Kč. Čerpání je u americké hypotéky jednorázové. Maximální doba splatnosti je opět v bankách různá, ale zpravidla se pohybuje mezi 10 – 30 lety. Platí zde však stejná podmínka jako u účelových hypotečních úvěrů, a to ta, že v době splatnosti nesmí věk dlužníka přesáhnout určitou věkovou hranici.

V případě, že se u bezúčelového hypotečního úvěru jedná dle právního hlediska o spotřebitelský úvěr, je s tímto spojena i větší informační povinnost ze strany poskytovatele úvěru. Poskytovatel musí žadatele před uzavřením smlouvy informovat o všech nákladech spojených s úvěrem, s úrokovou sazbou, s celkovou částkou, která bude žadatelem zaplacena, o možné povinnosti pojištění, o sankcích vyplývajících z prodlení splácení atd. Především ale má úvěrující subjekt povinnost uvést roční procentní sazbu nákladů, tzv. RPSN. Ze zákona dále vyplývá možnost do 14 dnů od uzavření smlouvy od této smlouvy bezdůvodně odstoupit či možnost kdykoliv úvěr splatit (procentuální výše poplatku za předčasné splacení je dle zákona č. 145/2014 Sb. 0,5 % či 1 % z předčasně splacené částky, záleží na době mezi předčasným splacením a sjednaným koncem úvěru).

Souhrn specifik amerických hypoték v bodech

  • neúčelovost úvěru
  • vyšší úrok než u účelových hypoték, ale nižší než u spotřebitelských úvěrů bez zajištění
  • vyšší požadavek na bonitu klienta než u účelových hypoték
  • většinou jednorázové čerpání
    • povinnost uvést RPSN
    • možnost odstoupit do 14 dnů od smlouvy bez poplatku
    • možnost předčasného splacení kdykoliv za zákonem určený poplatek, a mimořádné splátky zdarma zcela

Vývoj trhu hypotečních úvěrů v ČR od roku 2002

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejňuje údaje o poskytnutých hypotečních úvěrech, nicméně počet, objem či podíl neúčelových hypotečních úvěrů (vč. nebankovních) na celkovém počtu poskytnutých hypotečních úvěrů neexistuje. Souhrnné statistiky ministerstva pro místní rozvoj uvádí pouze počet hypotečních úvěrů na bydlení a počet hypotečních úvěrů jiných. Mezi jiné se mohou mimo amerických hypoték řadit i např. vypořádání společného jmění manželů či vypořádání dědictví. Údaje platí vždy k poslednímu dnu daného roku a jedná se o počty poskytnutých hypotečních úvěrů občanům, podnikatelským subjektům a municipalitám.

V roce 2002, kdy bylo poskytnuto 21 545 hypotečních úvěrů, z toho bylo 19 592 použito k bydlení a 1 953 k jiným účelům. Naproti tomu největší počet hypotečních úvěrů byl poskytnut v roce 2013, kdy bylo sjednáno celkem 94 396 hypotečních úvěrů, z toho bylo 82 961 poskytnuto za účelem bydlení a 11 435 hypotečních úvěrů bylo použito k jiným účelům. Od roku 2002 tak vzrostl celkový počet poskytnutých hypotečních úvěrů více jak čtyřnásobně, počet hypotečních úvěrů poskytnutých k jiným účelům než na bydlení pak téměř šestinásobně.

Naopak podíl hypotečních úvěrů poskytnutých k jiným účelům než k bydlení, kam patří i americké hypotéky, se téměř nezměnil a pohybuje se v průměru okolo 10,8 %.  Výjimku ale tvoří rok 2008, kdy podíl jiných hypotečních úvěrů k celkovému počtu poskytnutých hypoték činil 17,95 %, naopak v roce 2003 byl podíl pouze 8,89 %. Prognózy na rok 2014 vypadají velmi slibně a je možné, že dokonce překročí i maxima roku 2013, alespoň podle údajů z první poloviny roku, kdy bylo poskytnuto již 42 151 hypotečních úvěrů, což bylo více než např. za celý rok 2004. Jiné hypoteční úvěry než k bydlení tvořily v první polovině roku 2014 11,44 % z celkového počtu poskytnutých hypotečních úvěrů.

Závěrem

Americké hypotéky neboli neúčelové hypoteční úvěry jsou oblíbenou formou úvěru ve Spojených státech amerických. V českých zemích tvoří jen několik procent ze všech poskytnutých hypotečních úvěrů, přestože se jejich počet rok od roku zvyšuje. Americká hypotéka totiž tvoří alternativu ke spotřebitelskému i hypotečnímu úvěru, spotřebitelský úvěr se mnohdy nedá k požadovanému záměru využít z důvodu jeho nákladnosti, klasický hypoteční úvěr je pak omezen z důvodu účelovosti.

Zažádejte o úvěr online

About the Author

nebankovni-hypoteky administrator

Poskytování nebankovních amerických hypotéka bez registrů a poplatků.

Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informací

Jak Google využívá soubory cookie

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Příští návštěva stránek tak může být snazší a produktivnější. Soubory cookie jsou důležité. Bez nich by procházení webu bylo mnohem složitější.

Zavřít